O inseminaci koní

Březost a diagnostika gravidity

Žádná z metod však není dokonalá - někdy je potřeba jejich kombinace, a i přesto může být konečný výsledek zcela jiný.

Průměrná délka březosti u klisny je 335 dní (+/- 30 dní). Délka gravidity je závislá na vlivu dědičné dispozice, podmínkách chovu, výživě, případně i na pohlaví plodu. 
Klisnu březost nijak neomezuje - můžeme s ní i nadále provádět běžný výcvik, zhruba od 5.měsíce bychom měli omezit skákání. Březí klisna je obyčejně klidnější, lépe žere a zlepšuje se její kondice. Cca od 8.měsíce by klisna neměla podstupovat těžkou práci, ale pohyb je velmi důležitý (dostatečný pobyt ve výběhu, procházky). Chráníme ji před nárazy a prochladnutím (především před průvanem). Důležitá je také výživa - do 8. měsíce klisnu krmíme běžnou krmnou dávkou, později dávku mírně zvyšujeme a současně zajišťujeme dostatečný pohyb. Klisna by se měla cítit dobře jak po fyzické, tak i psychické stránce.
Nejpozději měsíc před očekávaným porodem je vhodné klisně sejmout podkovy a umístit ji do prostornějšího porodního boxu. Ten by měl být správně ošetřen a vydezinfikován.

Neměli bychom během březosti zapomenout ani na medikamentózní ošetření klisny - klisna by měla být řádně naočkovaná proti chřipce a tetanu, důležitá je i vakcinace proti virovému zmetání (5., 7., 9. měsíc gravidity) a odčervení by mělo proběhnout zhruba měsíc před porodem.

Porod a hříbě

Porod u klisny probíhá poměrně snadno - ve většině případech, vzhledem k anatomicky příznivé stavbě pánve, která umožňuje lehký průchod plodu širokými porodními cestami a stavbě těla a uspořádání hříbátka při porodu. Převážná většina klisen rodí brzy nad ránem a v leže. 
Příznakem blížícího se porodu je zvětšení mléčné žlázy se zaschlými kapičkami mleziva na hrotech struků, uvolnění pánevních vazů, bezprostředně před porodem i pocení a neklid, lehání a vstávání klisny a ohlížení se do stran.
Za spuštění porodu odpovídá hormon oxytocin. Zvýšení jeho hladiny způsobí vzrůstající tlak v děložní dutině a pod tímto tlakem dojde k roztažení děložního krčku (otevírací fáze porodu - trvající 1 - 2 hodiny). Alantochoriový vak (tmavě červený) vniká do pochvy, lůžko praskne v tzv. oblasti hvězdy a alantoidová voda vypláchne pochvu. V další fázi (vypuzovací - trvající 5 - 20 minut), se již tlačí hříbě v amnionu do porodních cest, jehož roztržení způsobí většinou až pohyby hříběte ve vnějším prostředí. Klisna vyvine značný tlak stažením břišních svalů a dostává hříbě do porodní polohy (v převážné většině případů poloha podélná přední, postavení horní).

Pupeční šňůra je při porodu většinou neporušená a trhá se pohybem klisny nebo hříběte v místě jejího zúžení (5 - 10 cm od těla hříběte). Většina klisen při porodu leží, takže hříbě je přes pupeční šňůru stále v kontaktu s matkou - pupeční šňůru nikdy nestříháme ostrými nástroji, raději tupě přetrhneme, případně ji lze následně podvázat sterilním silným hedvábím v místě zúžení. Pupeční pahýl vždy ošetříme dezinfekčním roztokem. 
Zdravé hříbě by mělo bezprostředně po porodu zvedat hlavu a do 20 minut projevovat sací reflex. První pokusy o postavení probíhají během 15 - 30 minut po porodu. Do 2 hodin by již mělo stát. Hříbě nenutíme vstávat předčasně, ale je účelné pomoci mu přistavením ke klisně, aby mohlo začít sát.
Vyhledávání mléčné žlázy je proces, který se hříbě musí učit a zvládne ho zpravidla během 2 - 6 hodin od porodu. Po prvním sání už hříbě najde vemeno klisny samo. Při sání musíme dát pozor, aby klisna hříběti nijak neublížila - může mít ve vemínku stále velký tlak, který jej dělá bolestivým, ale brzy odezní. 
Je velmi důležité, aby se hříbě včas a dostatečně napilo mleziva - obsahuje potřebné výživné látky (bílkoviny, soli) a hlavně má imunizující účinky.

Nezapomeneme ani na klisnu - pozornost upřeme na odchod lůžka. Jakmile klisna vstane, je nutné visící obaly zatočit do uzlu, aby jejich přišlápnutím nedošlo k násilnému vytažení nebo přetržení. K samotnému vypuzení by mělo dojít během půl až 2 hodin po porodu. Po této době je již stav považován za abnormální, po šesti hodinách je nutné plodové obaly vyjmout a dělohu klisny ošetřit. Při jakýchkoliv komplikacích vždy voláme veterinárního lékaře. Na lůžku můžeme zjistit nejen to, že některá část chybí, ale i stav a kvalitu výživné plochy dělohy.

Hygienu porodu, zásahy a ošetření klisny po porodu nikdy nepodceňujeme!

U hříběte je důležité také sledovat odchod střevní smolky. Projímavý účinek na její odchod má právě mlezivo, případně jsou na trhu komerčně vyráběné klistýrky. Pokud hříbátko střevní smolku zadrží, volejte veterinárního lékaře, který pomůže právě účinným klistýrem. Zadržení střevní smolky se projevuje častým leháním hříbátka, neklidem, prudším šviháním ocásku.

Klisna se po porodu nachází 4 - 5 dnů v kritičtějším období, kdy může vlivem oslabení organismu dojít velmi snadno k různým komplikacím či onemocnění, proto klisně věnujeme dostatek pozornosti. Velmi rychle však dochází k involuci a regeneraci dělohy a již 7. - 9. den po porodu se opět objevuje 1. poporodní říje. Říje klisny má vliv na složení mléka, což se projeví u hříběte průjmem, který po několika dnech mizí.